|
|
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem
Anděl, David ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou rozhodného práva pro závazkové vztahy s mezinárodním prvkem. Zaměřena je zejména na Nařízení Řím I jako na dominantní právní předpis pro úpravu rozhodného práva smluvních závazků s mezinárodním prvkem. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola se zabývá různými prameny práva, které danou problematiku upravují. Je vyzdviženo Nařízení Řím I, u kterého je popsán stručný historický vývoj. Zejména je přiblížen přechod od Římské úmluvy, jako mezinárodního pramene práva, k Nařízení Řím I, právnímu předpisu sekundárního evropského práva. Dále je Nařízení Řím I porovnáno s jinými konkurenčními předpisy a je vysvětlen jejich vzájemný vztah. Na vnitrostátní úrovni je zmíněn ZMPS a je přiblížen jeho vztah k ostatním relevantním předpisům. Jelikož je ZMPS v oblasti smluvních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem zbytkovou normou, není jeho úprava blíže rozebrána. Druhá kapitola je zaměřena na působnost Nařízení Řím I. Je osvětlen pojem smluvního závazkového vztahu a jeho autonomní výklad. Je přiblíženo, v jakých případech bude aplikováno. Třetí kapitola je zaměřena na institut volby práva a jeho úpravu v Nařízení Řím I. Je popsáno, jaké náležitosti musí volba práva splňovat, aby byla platná, a jak tuto...
|
|
|
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky
Šarochová, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky Od 17. prosince 2009 soudy všech členských států s výjimkou Dánska jsou povinné určovat rozhodné právo pro smlouvy s mezinárodním prvkem uzavřené po tomto datu na základě Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení). Pravidla obsažená v Nařízení se dotýkají většiny smluv uzavíraných podle občanského a obchodního práva. Tato pravidla se zásadně neliší od předchozí úpravy platné pro Českou republiku, tedy Římské úmluvy o právu rozhodném pro závazky ze smluv z roku 1980 (Úmluva). Úmluva byla v České republice publikována ve sbírce mezinárodních smluv jako sdělení č. 64/2006 Sb.m.s. a aplikována na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006. Tam kde se nepoužije ani Úmluva ani Nařízení budou soudy aplikovat příslušný vnitrostátní předpis, tedy zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Cílem této práce bylo poskytnout přehled těch nejdůležitějších ustanovení Nařízení v porovnání s úpravou v Úmluvě, zvýraznit změny obsažené v tomto novém instrumentu. První část práce se zabývá genezí Úmluvy a Nařízení, spolu s charakteristikou obou nástrojů a také jejich legislativní historií a rozsahem. Poté následuje část, která se zaměřuje na možnost volby podle těchto...
|
|
|
Kolizní problematika zajištění, změn a následků porušení závazků
Bohorodčaner, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o zajištění, změnách a následcích porušení závazků z kolizního pohledu. Je založena zejména na metodě komparativní - kolizní normy vnitrostátního původu, tj. ty, co jsou obsaženy v zákoně č. 97/1963 Sb., zákoně o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů jsou porovnány s Úmluvou o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980 a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Ve vybraných částech této práce je rovněž zohledněna kolizní úprava obsažená v právních řádech Ruska, Švýcarska, Anglie a Rakouska.
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu: Určení rozhodného práva pro mimosmluvní závazkové vztahy v právu ČR a USA
Kadlecová, Kristýna ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce Cílem této práce je porovnat určení práva aplikovatelného na mimosmluvní závazky v České republice a Spojených státech amerických. Na začátku poskytuji krátký přehled o mezinárodním právu soukromém obecně a poté o hmotném právu civilních deliktů v České republice a USA a dále o budoucích změnách v novém občanském zákoníku, který by měl platit od roku 2014. Pátá kapitola se zabývá právem aplikovatelným na mimosmluvní závazky v České republice. Na prvním místě je zákon (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním), ale většina jeho ustanovení byla nahrazena nařízením Řím II, které sjednocuje mezinárodní právo soukromé v rámci států EU. Obecné pravidlo pro právo aplikovatelné na mimosmluvní závazkové vztahy vzniklé z civilních deliktů je dle nařízení lex loci delicti (právo země, kde vznikla škoda). Řím II dále stanoví speciální pravidla pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, nekalou soutěž, škodu na životním prostředí atd. V České republice se nařízení neaplikuje na dopravní nehody, protože Česká republika je stranou Haagské úmluvy o právu aplikovatelném na dopravní nehody. Šestá kapitola se soustřeďuje na právo aplikovatelné na civilní delikty v USA. První podkapitola se věnuje vývoji amerického mezinárodního práva soukromého obecně, včetně procesu opouštění...
|
|
|
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky
Aubrechtová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazky Účelem mé práce je analýza některých hlavních aspektů EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení) a to zejména s ohledem na Římskou úmluvu o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy 1980 (úmluva) a poskytnout přehled změn právě v porovnání s Úmluvou. Úmluva byla v České republice publikována ve sbírce mezinárodních smluv jako sdělení č. 64/2006 Sb. m. s. a aplikována na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006. Nařízení je přímo použitelným a závazným předpisem, který musí soudy členských států aplikovat na smluvní závazkové vztahy uzavřené ode dne 17. prosince 2009. Tam kde se nepoužije ani Úmluva ani Nařízení budou soudy aplikovat příslušný vnitrostátní předpis, tedy zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním v platném znění. Ten by měl od 1. ledna 2014 být nahrazen novým zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Práce se skládá z deseti kapitol, každá z nich se věnuje různým otázkám souvisejícím s kolizní úpravou pro smluvní závazky. První kapitolou je úvod, který se věnuje představení tématu a zde uvedeným záměrům. Kapitola druhá vymezuje základní terminologii užívanou v těchto souvislostech, jakož i základní teoretické souvislosti tematiky kolizních...
|
|
|
Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém
Raška, Michael ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce na téma Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém je poskytnout komplexní analýzu dané problematiky, obhájit potřebnost a přínos volby práva v právních poměrech s mezinárodním prvkem a nastínit možnosti dalšího vývoje. První kapitola popisuje problematiku kolizních norem, jejich konstrukci, charakteristiku a funkci. Rozebrána je také volba práva z pohledu hraničního určovatele. Na ní navazuje kapitola věnovaná historii vývoje volby rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém, od počátečních úvah ve středověku až po rozmach ve druhé polovině 20. století. Třetí kapitola je věnována volbě práva obecně, včetně rozboru jednotlivých druhů volby práva a analýzy zpětného a dalšího odkazu. V dalších kapitolách je analyzována volba rozhodného práva v těch nejdůležitějších soukromoprávních poměrech s mezinárodním prvkem. Jde zejména o smluvní závazkové poměry, kde je pozornost zaměřena na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mimosmluvní závazkové poměry, kde je analyzováno převážně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), o oblast pracovního práva, dědického práva s přihlédnutím k novému Nařízení Evropského parlamentu a Rady...
|
|
|
Mezinárodní licenční smlouvy
Gardlíková, Monika ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat institut mezinárodní licenční smlouvy, funkci a postavení, jež zaujímá ve sféře mezinárodního obchodu nehmotnými statky, a právní režim, jemuž na úrovni českého právního řádu a práva Evropské unie podléhá. Práce sestává ze čtyř částí. První část se zaměřuje na institut smluvní licence v obecné rovině, nastiňuje její pojem a základní definiční rámec. Reflektuje funkci a pozici, kterou institut licenční smlouvy zaujímá v českém právním řádu, jakož i její posun v rámci rekodifikace českého soukromého práva. Předkládá rozmanitou typologii smluvní licence, přičemž zevrubněji se zabývá jejími modifikacemi, respektive mezními smluvními modely, jimiž jsou franchisová smlouva a smlouva o know-how. Druhá část práce navazuje výkladem věnovaným institutu licenční smlouvy s mezinárodním prvkem, předkládá její obecnou klasifikaci a věnuje se rovněž pramenům její úpravy. Obsahem třetí části je rozbor právního režimu, jemuž mezinárodní licenční smlouva podléhá, přičemž těžiště výkladu spočívá v unijní úpravě obsažené v Římské úmluvě a v Nařízení Řím I. Problematika je pojednána v širším tematickém záběru zahrnujícím rovněž některé související otázky z oblasti práva duševního vlastnictví. Závěrečná část práce se zabývá dílčími aspekty vzájemného postavení smluvních stran závazkového...
|
|
|
Lex Mercatoria v mezinárodních obchodních transakcích
Kadiev, Akbulat ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou využití institutu lex mercatoria v kontraktačním procesu a v rámci rozhodování sporů, zejména v mezinárodní obchodní arbitráži. V úvodní kapitole je stručně popsán historický vývoj lex mercatoria a podrobně jsou rozebrány okolnosti vzniku moderního lex mercatoria. Dále jsou v obecné rovině popsány způsoby regulace soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem. V souvislosti s použitím lex mercatoria v kontraktačním procesu je pozornost věnována volbě rozhodného práva odkazem na některá pravidla lex mercatoria. Je analyzována kritika volby práva odkazem na lex mercatoria, odůvodněnost takové kritiky a předpoklady platnosti volby lex mercatoria jako rozhodného práva. Druhá polovina práce se věnuje konkrétním formalizovaným pravidlům lex mercatoria, jejích právnímu zakotvení v českém právu, a některým legislativním změnám v České republice po 1.1.2014, které mají spojitost s lex mercatoria. Závěrečná kapitola se pak věnuje praktickému použití lex mercatoria v mezinárodní obchodní arbitráži. V úvodu je stručně podán obecný výklad o mezinárodní obchodní arbitráži, následující podkapitoly se věnují historii aplikace lex mercatoria v mezinárodní obchodní arbitráži, jejím kritikům a posouzení dané kritiky autorem práce. V souvislosti s praktickou aplikací lex...
|
|
|
Právo rozhodné pro mezinárodní rozhodčí smlouvu
Palkovská, Kateřina ; Bříza, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá právem rozhodným pro mezinárodní rozhodčí smlouvu. Po vymezení povahy rozhodčích smluv a principu separace se práce věnuje jednotlivým přístupům k určování rozhodného práva pro rozhodčí smlouvy. Následující část práce zkoumá aplikaci pro validatis přístupu k určování rozhodného práva v judikatuře britských soudů a analyzuje českou právní úpravu rozhodného práva pro rozhodčí smlouvu. Cílem práce je zhodnotit, zda, a případně do jaké míry, ovlivňuje pro validatis přístup v mezinárodním rozhodčím řízení určení rozhodného práva pro rozhodčí smlouvu.
|
|
|
Autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého
Kolářová, Eliška ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého Abstrakt Tato práce se zabývá tradiční soukromoprávní zásadou autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého. Jejím projevem je volba rozhodného práva, která je jedním z hraničních určovatelů. Tento institut je znám už od středověku, ale díky legislativní činnosti Evropské unie došlo v poslední době k jeho proniknutí i do oblastí, kde se dříve nevyskytoval. Volba rozhodného práva umožňuje účastníkům poměrů s mezinárodním prvkem zvolit si právní řád, který nejvíce vyhovuje jejich potřebám. Mezi cíle této práce patří zmapovat vývoj volby rozhodného práva a důvody, které k němu vedly. Dalším cílem je prozkoumat různá existující omezení volby rozhodného práva a zvážit jejich nezbytnost. V první polovině práce se zabývám zásadou autonomie vůle a volbou rozhodného práva obecně. Zkoumám zde jak historii tohoto institutu a jeho výhody, tak i jeho možná dělení a omezení. Zmiňuji se i o debatě o nutnosti přítomnosti mezinárodního prvku v právním poměru. V druhé polovině práce zkoumám konkrétní podobu volby rozhodného práva ve smluvních i mimosmluvních závazkových poměrech, dědickém a rodinném právu. Zatímco ve smluvních závazkových poměrech se volba rozhodného práva objevovala tradičně, tak v oblasti mimosmluvních závazkových poměrů a...
|
host ::
RSS.